Velikonoce v Anglii
V Anglii mají jeden zajímavý a velmi starý zvyk spojený s obdarováváním. Od 12. století obdarovává před Velkým pátkem anglický panovník chudé. Počínaje pak 15. stoletím stalo se tradicí, že počet obdarovaných je stejný jako věk panovníka. Dnes již má tento zvyk význam spíše symbolický, přesto jsou zvláštní mince ražené pro tuto příležitost draze ceněnou sběratelskou raritou. Královna Alžběta II. tak obdaruje na Zelený čtvrtek rok co rok o jednoho muže či ženu více, než v roce předešlém. Tito „vyvolení“ jsou vybíráni z řad jejích poddaných. V Anglii lze však nalézt i další zajímavé velikonoční tradice. V Londýně například oblíbené závody univerzitních osmiveslic Oxfordu a Cambridge na Temži nebo velikonoční průvody. Velikonoční závod s pánví, na níž je třeba udržet palačinku, populární zejména v hrabství Buckinghampshire, je skutečnou raritou. I zde je symbolem Velikonoc vajíčko. Koupit lze kraslice všeho druhu. Křehkou kraslicí z cukrové krajky či čokolády počínaje a zlatými kraslicemi vykládanými diamanty konče.
Velikonoce v Austrálii
Jediným dnem, kdy jsou všechny obchody v Austrálii zavřené, je Velký pátek. V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.
Bulharské velikonoční svátky
Den nebo dva před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a 10 – 15 vajec obarvených načerveno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou.
Francouzské Velikonoce
Patříte-li k opravdovým milovníkům sladkostí, pak se rozhodně nechte zlákat velikonoční Francií. Tato kulinářská velmoc nabízí nejen tradiční obřady, ale báječné sladkosti, které s mistrovským umem vyrábějí cukráři z čokolády, marcipánu, barevných polev, ozdob a mnoha dalších ingrediencí. Někdy jde skutečně o umělecká díla, čemuž ovšem odpovídá i cena. Asi nejvyhlášenější pařížské lahůdkářství Fauchon nabízí obrovský výběr těchto nádherně zdobených specialit. Zakoupit si můžete čokoládová vejce plněná nugátem, pařížským nebo mandlovým krémem, či kokosem. A aby bylo „nakrmeno“ skutečně do nejmenší podrobnosti též oko labužníka, tato vajíčka dostanete koupit na platu, které je vyrobené také ze slaďoučké čokolády. Můžete zde objevit rovněž obří vejce s chybějící částí skořápky a jsou tak k nahlédnutí cukrová kuřátka či králíčci, jimž je toto sladké království domovem; samozřejmě zabydleným – tedy s cukrovým mininábytkem. Francouzi tyto sladkosti nejen milují, ale rovněž se jimi hojně obdarovávají.
Ve Francii zvou kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Říká se, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty – vajíčka, kuřátka, zajíčci – k velké radosti dětí popadají dolů. Ty pak odpoledne vyrážejí do zahrad, aby tam poztrácené sladkosti posbíraly.
Velikonoce v Itálii
Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem.
Irské Velikonoce
Ráno v den Velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne ten, kdo chce získat velikonoční koláč, musí zatančit.
Velikonoce v Mexiku
V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata – papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.
Velikonoce v Německu
V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a její vajíčka s překvapením. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi.
Řecké Velikonoce
V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta: „Christos anesti“.
Velikonoce ve Finsku
Také obyvatelé Finska, ač si o jaru v té pravé podobě mohou ještě nechat v tomto čase zdát, mají velikonoční svátky ve velké oblibě. Radost jim udělají doma rozkvetlé kočičky nebo naklíčená tráva. Stane se, že se nezadaří, a tak se těší z barevné kytičky z peří a papíru. Krom tradičních oslav a obřadů o Velikonocích Finové často sledovali východ slunce, které údajně v těchto dnech tančí z radosti nad vzkříšením Ježíše Krista. Někde dodnes lidé brzy ráno pozorují zlatou kouli, jež přináší toužebně očekávané jaro a teplé dny. Finské děti také hledají velikonoční vajíčka. Nejoblíbenější výzdobou jsou asi kuřátka, která svojí žlutou barvou navozují slunce a příslib blížícího se jara. K vidění jsou také obarvená vejce, zajíčci a malí ptáčci. I ve Finsku chodí děti koledovat. Ale jinak, než u nás! Tady se malí koledníci převlékají za čarodějnice! Tato tradice, pro nás nezvyklá, vychází z pověr, že období od Velkého pátku do Božího hodu velikonočního je časem, kdy čarodějnice létají na košťatech na své reje u hořících ohňů. S Velikonocemi ve Finsku jsou čarodějnice nerozlučně spjaty, takže pokud navštívíte v čase velikonočním tuto severskou zemi, setkání s malými kolednicemi přestrojenými za ošklivé babizny s košťaty vás nemůže minout.
Velikonoce v USA
Většina lidí ve Spojených Státech je silně nábožensky (křesťansky) založená a tak není divu, že první věc, na kterou pomyslí při vyslovení slova „Easter“ (Velikonoce), je Ježíš, jeho ukřižování, smrt a zmrtvýchvstání.
Již na „Popelečnou Středu“ (40 dní před Velikonocemi) se ve všech kostelech pořádají mše, lidé začínají půst a chystají se na „Velkou Noc“. Někteří tu berou půst skoro jako Nový Rok a dávají si „předsevzetí“, např. během doby postní se nebudou dívat na televizi, nebudou pít žádný alkohol, nebudou jíst tučná jídla nebo nebudou jíst v rychlém občerstvení. Někomu se mohou zdát dost svazující, ale protože je to „jen“ 40 dní, lze to vydržet.
Na „Zelený Čtvrtek“ a „Velký Pátek“ jdou lidé do kostela, kde si poslechnou velikonoční hudbu, shlédnou film o Ježíšovi a to vše by se neobešlo bez čtení z Bible.
V sobotu dopoledne chodí rodiny s dětmi do kostelů nebo do škol, kde mají pro děti přichystané různé hry, představení, soutěže apod. Pro ty, jenž nechodí do kostela, se pořádají velikonoční průvody se spoustou různých hereckých, pěveckých a tanečních vystoupení. Zbytek dne pak všichni tráví se svými rodinami a přáteli.
Velikonoční neděle je den, na který všichni čekali. Hlavně děti, protože doufají, že přihopkal Velikonoční zajíček, který každému donesl velikonoční košíček, jenž bývá naplněn trochou sladkostí a nějakou drobnou hračkou.
Ale to už jsou vzhůru i rodiče, kteří nemohou přeslechnout dětský smích a jásot. Po společné snídani se všichni obléknou do svých svátečních, většinou nových, šatů, děti si vezmou košíčky a jdou do zahrady posbírat vajíčka a sladkosti, které velikonoční zajíček poztrácel, když spěchal k sousedům. Pak přijde velké rozbalování.
Po „lovu vajíček“ jde celá rodina do kostela a pak na společný sváteční oběd. Odpoledne už všichni tráví v klidu doma a říkají si, že už je po Velikonocích. Zatímco u nás v Čechách se na tu největší „legraci“ teprve čeká…
Autor: Zuzana M. Hronikova